Kdy se dělá rektoskopie? Kdy je vyšetření nutné a co očekávat

Rektoskopie není žádná magie. Je to jednoduché, rychlé a často životně důležité vyšetření, které lékaři dělají, když se něco nedá vysvětlit. Pokud jste už někdy slyšeli, že potřebujete rektoskopii, a nevíte, proč, nebo kdy se to dělá, jste na správném místě. Tady je přehled, který vám řekne, kdy je to potřeba, co vás čeká a proč to nemá být strašák.

Kdy lékař doporučí rektoskopii?

Rektoskopie se dělá, když máte příznaky, které mohou souviset s problémy v konečníku nebo spodní části tlustého střeva. Nejčastější důvody jsou jasné a konkrétní:

• Krvácení z konečníku - nezáleží, jestli je krev červená, svěží, na papíře, ve stolici nebo na toaletním papíře. Každé krvácení z dolní části trávicího traktu je důvod k vyšetření.
• Bolesti v oblasti konečníku - nejen při stolici, ale i při sedění, když se necítíte dobře a nevíte, proč.
• Změny ve stolici - například trvalá zácpa, průjem nebo změna tvaru stolice (např. úzká, jako tužka).
• Časté pocit nutkání na stolici - i když nic nejde, nebo se cítíte, že jste neúplně vyprázdnění.
• Polypy nebo nádory zjištěné při jiném vyšetření - pokud vám lékař na vyšetření řekl, že máte polyp, ale neviděl ho celý, rektoskopie pomůže ho lépe prozkoumat.

Nejde o to, že byste měli mít tyto příznaky, aby vás někdo obvinil. Jde o to, že tyto příznaky mohou být prvním varováním. Například rakovina tlustého střeva začíná často jako malý polyp, který se dá při rektoskopii snadno odstranit - pokud ho najdete včas. V Česku je rakovina tlustého střeva druhou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu u mužů a třetí u žen. Rektoskopie je jedním z nejjednodušších způsobů, jak toto riziko snížit.

Co je rektoskopie a jak se dělá?

Rektoskopie je vyšetření spodní části tlustého střeva - konečníku a posledních 15-20 centimetrů přímého střeva. Používá se speciální přístroj - rektoskop. Je to tenká, tuhá trubka s osvětlením a čočkou na konci. Lékař ji opatrně zasune do konečníku a prohlíží vnitřní stěnu.

Nejsou potřeba žádné přípravy jako u kolonoskopie. Nemusíte se předtím čistit, nejíte speciální jídlo ani nepijete přípravky. Stačí, aby byl konečník čistý - tedy pokud jste před vyšetřením měli stolici, je to v pořádku. Pokud nemáte, lékař vás může požádat, abyste si předtím udělali klystýr. To ale není pravidlo, jen výjimka.

Samotné vyšetření trvá 5 až 10 minut. Nejsou potřeba žádné anestetikum. Může to být nepříjemné - občas i trochu bolestivé - ale nejde o žádnou extrémní bolest. Většina lidí popisuje pocity jako tlak, napětí nebo lehké křeče. Pokud se snažíte uvolnit a dýchat hluboce, je to mnohem snazší.

Je to vyšetření, které dělá praktický lékař, gastroenterolog nebo chirurg. Nevyžaduje specializované centrum - může se dělat i v ordinaci. Většina zdravotních pojišťoven ho pokrývá jako součást preventivní péče, pokud máte příznaky.

Co se dá při rektoskopii zjistit?

Rektoskopie není jen „podívat se“. Je to vyšetření, které dává přesné odpovědi:

• Žilní křeče (hemoroidy) - nejčastější nález. Lékař vidí, zda jsou vnitřní, vnější, zda krvácí nebo zda jsou zvětšené.
• Polypy - malé výrůstky na stěně střeva. Jsou obvykle nezávadné, ale některé se mohou přeměnit v rakovinu. Pokud je lékař vidí, může je hned odstranit - pomocí malého nástroje, který projde rektoskopem.
• Záněty - například proktitida (zánět konečníku), která může být způsobená infekcí, alergií nebo chronickými onemocněními.
• Ulcery - rány na sliznici, které mohou být způsobené zánětem nebo infekcí.
• Nádory - větší výrůstky, které mohou být benigní nebo závažné. Pokud je nález podezřelý, lékař vezme vzorek (biopsii) a pošle ho na analýzu.

Rektoskopie nevidí celé tlusté střevo - jen jeho dolní část. Pokud máte příznaky, které naznačují problém výš - například nevysvětlitelná hmotnostní úbytek, nebo pokud jste starší než 50 let - lékař vás pravděpodobně pošle na kolonoskopii. Rektoskopie je první krok, ne poslední.

Je rektoskopie bezpečná?

Ano. Je to jedno z nejbezpečnějších vyšetření v gastroenterologii. Rizika jsou minimální.

Nejčastější vedlejší účinek je lehké krvácení po vyšetření, pokud byl odebrán vzorek nebo odstraněn polyp. To je normální a ustoupí za několik hodin. Někdo má lehký tlak nebo pocity plynů, ale to taky brzy zmizí.

Velmi vzácně může dojít k poškození stěny střeva - tzv. perforaci. Toto se stává méně než u jednoho z 10 000 vyšetření. Lékaři to dělají denně, a mají zkušenosti. Pokud se cítíte hůře než obvykle po vyšetření - například silná bolest, horečka nebo velké krvácení - zavolejte lékaře. Ale většinou je vše v pořádku.

Kdo by měl mít rektoskopii?

Neexistuje žádný „všeobecný“ doporučený věk pro rektoskopii jako pro kolonoskopii (která se doporučuje od 50 let). Rektoskopie se dělá pouze tehdy, když je to potřeba - tedy když máte příznaky.

Nejčastěji ji mají lidé ve věku 30-60 let, kteří mají problémy s konečníkem. Ale může se dělat i mladším lidem - například pokud máte chronické záněty, nebo pokud máte rodinnou anamnézu rakoviny tlustého střeva. Pokud máte rodiče nebo sourozence, kteří měli rakovinu střeva, měli byste mít pravidelné kontroly - ale to už je jiné vyšetření, obvykle kolonoskopie.

Nečekáte, až se vám objeví krev ve stolici. Pokud máte trvalé problémy s trávením, zácpou nebo bolestmi, které se opakují, nečekáte šest měsíců. Jděte k lékaři. Rektoskopie je rychlá, nebojte se ji. Je to jako kontrolovat pneumatiku - když máte problém, nečekáte, až se kolo rozbije.

Co dělat po rektoskopii?

Po vyšetření můžete okamžitě jít domů. Nemusíte si dělat pauzu, nemusíte si brát den volna. Můžete jíst, pít, chodit, pracovat - všechno normálně.

Je možné, že budete mít mírný tlak v břiše nebo pocit, že potřebujete stolici. To je normální. Pokud vám lékař odstranil polyp nebo vzal vzorek, může vás poprosit, abyste se vyhýbali těžkému zvedání v následujících dnech. To je jen opatrnost - ne závazek.

Nezapomeňte si vyžádat výsledky. Pokud byl odebrán vzorek, výsledky biopsie obvykle přijdou za 7-14 dní. Nečekáte, až vám zavolají. Zavolejte sami. Pokud nevíte, co znamenají výsledky, zeptejte se. Necháte si vysvětlit, co znamená „hyperplastický polyp“ nebo „dysplazie“ - a co to znamená pro vás.

Je rektoskopie nahraditelná jiným vyšetřením?

Některé věci se dají zjistit i jinak - ale ne všechny.

Flektoskopie je podobné vyšetření, ale používá flexibilní hadici - jako kolonoskop. Je drahší, delší a vyžaduje přípravu. Používá se jen tehdy, když potřebujete vidět výš než 20 cm.

Rektální vyšetření rukou - lékař vloží prst do konečníku - je užitečné pro kontrolu nádorů nebo zvětšené prostaty, ale nevidí stěnu střeva. Nevidí polypy, nevidí záněty.

Kolonoskopie je úplné vyšetření celého tlustého střeva. Je to výkonnější, ale taky náročnější. Rektoskopie je jako „předběžná kontrola“. Pokud je vše v pořádku, nemusíte jít na kolonoskopii. Pokud je nález podezřelý, kolonoskopie je další krok.

Rektoskopie není nahraditelná - je to specifický nástroj pro specifický problém. A je to ten nejjednodušší způsob, jak zjistit, co se děje v konečníku, když se něco špatně cítí.

Co dělat, když se bojíte rektoskopie?

Je to běžné. Mnoho lidí se bojí, protože si představují něco hrozného. Ale když víte, co vás čeká, strach zmizí.

Řekněte lékaři, že jste nervózní. Oni to slyší každý den. Ví, jak to dělat, aby to bylo co nejjemnější. Mohou vás vyzvat, abyste se uvolnili, dýchali hluboce, nebo vám mohou dát malou částku klidu - ale ne anestetikum, protože potřebují, abyste reagovali.

Nebojte se se ptát. Zeptejte se: „Co hledáte?“, „Co se stane, když najdete něco?“, „Je to bolestivé?“ - otázky, které vás uklidní.

Pamatujte: rektoskopie není trest. Je to nástroj. A nástroj, který může zachránit život. Největší chyba není to, že se bojíte - ale že to odložíte. Až se objeví krev ve stolici, nebo bolest, která se nechce odejít - už je pozdě.

Rektoskopie není nic, co byste měli bát. Je to jednoduché, rychlé a důležité. Když se něco nechce vysvětlit, a když máte příznaky, které vás trápí - nečekáte. Jděte k lékaři. Nechte si to udělat. Možná to bude jen hemoroidy. Ale možná to bude něco, co se dá zastavit - dřív, než to začne být vážné.