Jak se provádí vyšetření žaludku fibroskopií?

Chcete vědět, co se stane, když vám lékař doporučí vyšetření žaludku? Mnoho lidí se bojí této procedury, ale ve skutečnosti je to jednodušší a bezpečnější, než si většina představuje. Fibroskopie, neboli gastroskopie, je standardní způsob, jak se podívat dovnitř vašeho žaludku a horní části střev bez řezu. Je to jedna z nejčastějších diagnostických metod v gastroenterologii a používá se u tisíců lidí každý rok.

Co je fibroskopie a k čemu slouží?

Fibroskopie je typ endoskopie, při které lékař vloží tenkou, pružnou trubici s kamerou na konci (tzv. endoskop) ústní nebo nosní dutinou až do žaludku. Tato trubice má světlo a kameru, které přenášejí obraz na monitor. Lékař tak vidí stěny žaludku, jícnu a začátek dvanáctníku v reálném čase.

Tato metoda se používá, když máte příznaky jako:

• Časté pálení žáhy nebo kyselé žáhy
• Nevysvětlitelné bolesti břicha
• Neustálé zvracení nebo ztráta chuti do jídla
• Černá nebo krevavá stolice
• Nečekaná ztráta hmotnosti

Nejčastější diagnózy, které fibroskopie odhalí, jsou žaludeční vředy, zánět sliznice žaludku (gastritida), refluxní choroba jícnu a v případě potřeby i žaludeční nádory. V některých případech lékař může během vyšetření vzít i malý vzorek tkáně (biopsii) pro další analýzu v laboratoři.

Kdy se vyšetření žaludku dělá?

Fibroskopie se nedělá jen, když něco bolí. Dnes se používá i jako prevence, zejména u lidí nad 45 let, kteří mají rizikové faktory - například dlouhodobé užívání léků proti bolesti, kouření, nadměrné pití alkoholu nebo rodinnou historii rakoviny žaludku.

Podle České společnosti pro gastroenterologii a hepatologii se doporučuje první vyšetření žaludku u lidí s příznaky, které trvají déle než 4-6 týdnů. Pokud máte blízkého příbuzného, který měl rakovinu žaludku, může lékař doporučit vyšetření ještě dříve - často kolem 40 let.

Nejde jen o „hledání nádoru“. Fibroskopie pomáhá také sledovat průběh léčby - například, zda se vřed uzavřel po léčbě antibiotiky, nebo zda se zánět zlepšil po změně stravy.

Jak se připravujete na vyšetření?

Příprava je klíčová. Pokud bude žaludek plný jídla nebo tekutin, lékař nevidí nic - a vyšetření musíte opakovat.

Nejdůležitější pravidlo: 6 hodin před vyšetřením nesmíte jíst. To znamená, že večer před vyšetřením můžete jíst normálně, ale od 22:00 už nic. Pokud máte vyšetření ráno, nesmíte ani pít vodu. Pokud máte vyšetření odpoledne, můžete vypít malé množství vody do 6 hodin před zákrokem - ale jen bez cukru, mléka nebo šťávy.

Nemějte na sobě zubní náhrady, pokud jsou pohyblivé. Lékaři je budou chtít odebrat, protože mohou poškodit endoskop nebo se odtrhnout během zákroku.

Nezapomeňte přinést:

• Plný seznam užívaných léků (včetně bylin a doplňků)
• Údaje o alergiích
• Identifikační dokument
• Průkaz zdravotní pojišťovny

Pokud užíváte léky na ředění krve (např. warfarin, rivaroxaban), informujte o tom lékaře předem. Některé z nich je třeba přestat užívat několik dní před vyšetřením - ale nikdy to nečiňte bez konzultace s lékařem.

Co se děje během vyšetření?

Procedura trvá obvykle 10-20 minut. Nejde o operaci, nejsou žádné řezy a nejsou potřeba švy.

Nejprve vám lékař nebo sestra rozpráší do hrtanu speciální sprej, který způsobí mírné numení. To zabraňuje záchvatu kašle a zvracení. Některým pacientům se také podává mírný sedativum do žíly - pak se cítíte uvolnění a možná si vůbec nevzpomínáte na celý zákrok.

Poté vám lékař jemně vloží endoskop ústy. Můžete cítit tlak, ale ne bolest. Důležité je dýchat klidně skrze nos a nezakousávat trubici. Někteří lidé cítí, že se jim něco „zatlačuje“ do hrtanu - to je normální. Pokud se cítíte nepříjemně, řekněte to lékaři. Může zastavit, zadržet a počkat, až se uvolníte.

Během vyšetření může lékař:

• Prohlédnout stěny žaludku a jícnu
• Vzít vzorek tkáně (biopsii) pomocí malého nástroje na konci endoskopu
• Odstranit malé polypy
• Zastavit krvácení pomocí speciálních nástrojů

Největší nebezpečí není bolest, ale závratě nebo zvracení - proto se vyšetření dělá v klidném prostředí s připraveným personálem.

Co se stane po vyšetření?

Po vyšetření vás nechají odpočívat 30-60 minut. Pokud jste dostali sedativum, nesmíte řídit auto ani operovat stroje alespoň 12 hodin. Musíte mít někoho, kdo vás domů vezme.

Do 2 hodin po vyšetření nejezte a nepijte - vaše hrtan je ještě numený a můžete se udusit. Po této době můžete začít pít vodu a pak pomalu přejít na lehké jídlo, jako je kaše nebo vývar.

Někteří lidé cítí mírnou bolest v krku nebo pocit „cizího předmětu“ - to mizí během několika hodin. Pokud vám po vyšetření bolí břicho, máte horečku, zvracíte krev nebo máte černou stolici, okamžitě se obraťte na lékaře. To může být známka komplikace, ale je to velmi vzácné - v méně než 1 z 1000 případů.

Je fibroskopie bezpečná?

Ano. Fibroskopie je jedna z nejbezpečnějších diagnostických procedur v medicíně. Riziko vážných komplikací je menší než 0,1 %. Nejčastější problémy jsou mírné záněty hrtanu nebo dočasný zvýšený tlak v krku - všechno to projde.

Komplikace jako krvácení nebo perforace (průnik stěny žaludku) se vyskytují jen u pacientů s předchozími nemocemi, vředy nebo po předchozích operacích. Lékaři vás o tom předem informují, pokud máte zvýšené riziko.

Největší nebezpečí není samotná procedura, ale její vynechání. Mnoho rakovin žaludku se dá včas vyléčit - ale jen pokud je detekujeme dříve, než začnou šířit.

Co vám lékař řekne po vyšetření?

Okamžitě po vyšetření vám lékař řekne, co viděl - například: „Máte mírný zánět sliznice, ale žádné vředy ani nádory.“ Pokud byl vzat vzorek tkáně, výsledky z laboratoře přijdou za 5-10 dní. V těchto případech vás lékař zavolá nebo pošle výsledek přes portál zdravotní pojišťovny.

Nečekáte na „dobrý“ výsledek. Často se jedná o „normální“ výsledek - což je vlastně nejlepší možný výsledek. Pokud je něco neobvyklé, lékař vám vysvětlí, co dál - a většinou to není nic, co byste museli řešit okamžitě.

Kdy je potřeba vyšetření zopakovat?

Není to „jednou za život“. Frekvence závisí na výsledku:

• Pokud jste měli žaludeční vřed a byl úspěšně vyléčen - opakování za 6-12 měsíců.
• Pokud jste měli polyp menší než 1 cm - opakování za 3-5 let.
• Pokud jste měli atypické buňky nebo chronickou gastritidu - opakování každé 1-2 roky.
• Pokud jste měli rakovinu žaludku v rodině a nemáte žádné příznaky - první vyšetření kolem 40 let, pak každých 5 let.

Pravidelné vyšetření je jako kontrola auta - nechcete čekat, až se vám rozpadne motor. Pokud máte rizikové faktory, nečekáte na bolest. Zákrok se stává součástí péče o zdraví, ne jen o léčení nemoci.

Co je lepší než fibroskopie?

Někteří lidé se ptají: „Nemůžu si dát nějaký rentgen nebo CT?“ Odpověď je: ne. Rentgen a CT ukazují jen tvrdé struktury - kosti, plyn, nádory větší než 2 cm. Neukazují vředy, záněty nebo drobné změny na sliznici.

Fibroskopie je jediná metoda, která umožňuje vidět sliznici v reálném čase a zároveň provádět léčbu během vyšetření. Existují nové metody, jako je „pilulová endoskopie“ - malá kamera ve formě pilulky, kterou se polyká. Ale ta je ještě dražší, neumožňuje vzít biopsii a není vhodná pro pacienty s úzkostí nebo zúžením jícnu.

Fibroskopie zůstává zlatým standardem - protože je přesná, bezpečná a účinná.

Je fibroskopie bolestivá?

Není. Většina lidí si pamatuje jen nepříjemný pocit v krku - ale ne bolest. Pokud jste se báli, protože jste slyšeli příběhy z minulosti, dnes je vše jiné. Sedativa, numení a moderní endoskopy znamenají, že 9 z 10 lidí řekne, že to bylo mnohem lehčí, než si mysleli.

Největší problém není tělo - je to mysl. Mnoho lidí se bojí, že se „udusí“ nebo že „se jim něco rozbije“. To není pravda. Lékaři jsou vycvičení, aby zákrok provedli tak, aby se nic nezlomilo. Endoskop je navržený tak, aby prošel přirozenými cestami těla - stejně jako jídlo.

Pokud se bojíte, řekněte to lékaři. Může vám dát mírnější sedativum nebo vás vysvětlit krok za krokem - až se budete cítit klidněji.