Jak se provádí vyšetření konečníku: krok za krokem, co vás čeká

Stačí jenom zavřít oči a představit si, že vás mají vyšetřit konečník. Mnoho lidí se tomu vyhýbá, protože si představí bolest, nevolnost nebo nepříjemnost. Ale skutečnost je jiná. Vyšetření konečníku je jednoduchá, bezpečná a často životně důležitá procedura, která může zachránit život. Nejde o něco, co byste měli bát. Jde o nástroj, který lékaři používají k tomu, aby viděli, co se děje uvnitř - a to bez řezu, bez škod a bez dlouhého pobytu v nemocnici.

Proč vůbec vyšetřovat konečník?

Vyšetření konečníku se dělá nejen kvůli krvácení z konečníku nebo bolestem v břiše. Často se provádí jako součást preventivního programu, hlavně u lidí nad 50 let. Rakovina tlustého střeva je jednou z nejčastějších příčin úmrtí na rakovinu - ale zároveň je jednou z těch, které lze nejlépe předcházet. Pokud se nádor objeví už v rané fázi, šance na úspěšné léčení stoupne na více než 90 %. A to všechno jen proto, že někdo šel na vyšetření.

Nejen rakovina. Vyšetření pomáhá diagnostikovat záněty, polypy, krvácení z hemoroidů, úlomy, střevní infekce nebo zúžení střeva. Někdy stačí jednoduché vyšetření prstem, jindy je potřeba podívat se hlouběji - a to pomocí endoskopie.

Co je endoskopie konečníku?

Endoskopie konečníku je obecný název pro postupy, při kterých lékař použije tenkou, pružnou trubici s kamerou na prohlédnutí vnitřních částí konečníku a spodní části tlustého střeva. Nejčastější metody jsou rektoskopie, sigmoidoskopie a kolonoskopie. Každá z nich má jiný dosah a účel.

Rektoskopie se zaměřuje jen na konečník - přibližně prvních 10-15 centimetrů. Používá se k prohlídce hemoroidů, trhlin, zánětů nebo malých nádorů. Je rychlá, nevyžaduje přípravu a trvá jen pár minut.

Sigmoidoskopie sahá až do sigmoidu - posledního závitu tlustého střeva. Pokrývá přibližně 60-70 % tlustého střeva. Používá se často u pacientů s krvácením, průjmy nebo změnami ve stolici. Příprava je jednodušší než u kolonoskopie, ale nevidí celé střevo.

Kolonoskopie je nejúplnější. Prohlíží celé tlusté střevo - od konečníku až po slepé střevo. Je to zlatý standard pro detekci polypů a rakoviny. Pokud lékař najde polyp, může ho hned odstranit - a tím zabrání vývoji rakoviny. To je důvod, proč se doporučuje každých 10 let u lidí bez rizika a každých 5 let u těch, kteří mají rodinnou anamnézu.

Kdy se vyšetření provádí?

Nejčastější důvody pro vyšetření konečníku jsou:

• Krev ve stolici nebo na toaletním papíru
• Trvalé nebo opakující se průjmy nebo zácpa
• Nevysvětlitelná ztráta hmotnosti
• Bolesti břicha, zvláště v dolní části
• Rodinná anamnéza rakoviny tlustého střeva
• Preventivní prohlídka od 50 let (nebo od 45 let, pokud máte vyšší riziko)

Nečekáte na příznaky. Pokud máte rodiče nebo sourozence, kteří měli rakovinu tlustého střeva, měli byste začít s vyšetřováním dříve - často od 40 let. Některé zdravotní pojišťovny v Česku už doporučují první kolonoskopii u lidí od 45 let, i když nemají žádné příznaky.

Co je potřeba před vyšetřením udělat?

Příprava je často ten největší strach lidí. Ale dnes už není tak špatná, jako v minulosti. Většina lidí si to pamatuje z doby, kdy se muselo pít litry špatně chutnajícího roztoku. Dnes existují lepší možnosti.

Před kolonoskopií je potřeba střevo úplně vyprázdnit. To znamená:

• Dva dny před vyšetřením jíst jen lehkou stravu - bez zrn, ovoce, zeleniny, ořechů a celozrnných výrobků
• Den před vyšetřením jíst jen tekutiny - voda, čaj, vývar, jasné džusy (bez špíny)
• Přijmout přípravek na vyčištění střeva - například moviprep, picoprep nebo polyethylen glykol. Tyto přípravky se piji v průběhu několika hodin a způsobují průjem, který střevo vyčistí
• Nejedlat a nepít nic 4-6 hodin před vyšetřením

U rektoskopie nebo sigmoidoskopie se příprava často omezuje na jednoduchou klystýrovou vložku nebo jen na vyprázdnění střeva během dne. Většina lidí si to pamatuje jako nepříjemnou, ale zvládnutelnou zkušenost. Mnoho lidí říká, že to bylo horší představovat si, než to udělat.

Co se děje během vyšetření?

Vyšetření probíhá v ordinaci nebo v nemocnici. Obvykle se dělá na břiše, ale někdy i na boku. Lékař vloží endoskop do konečníku - pomalu, opatrně a s minimálním tlakem. Kamera na konci trubice přenáší obraz na monitor. Lékař si prohlíží stěny střeva a hledá všechny nepravidelnosti.

Na konci endoskopu je malý kanál, kterým může lékař vložit nástroj na odstranění polypů nebo vzorek tkáně (biopsii). To se dělá bez bolesti - stěna střeva nemá žádné bolestivé buňky. Většina lidí cítí jen lehký tlak nebo pocity napnutí, jako když se plyn špatně vypouští.

Pro úplnou kolonoskopii se často používá mírná sedace - přípravek, který vás uklidní, způsobí lehkou spánkovost a sníží pocity nepříjemnosti. Někteří pacienti se probudí až po vyšetření a vůbec si nevzpomínají, že se něco dělo. To je normální. Sedace je bezpečná, ale musíte přijít na vyšetření s někým, kdo vás odveze domů - protože po ní nejedete auto.

Je to bolestivé?

Ne. Nejde o bolest. Může být nepříjemné, ale ne bolestivé. Většina lidí popisuje pocit jako tlak, plnost, někdy i mírné křeče - ale to všechno je dočasné a končí hned, jak skončí vyšetření. Pokud máte strach z bolesti, řekněte to lékaři. Může vám dát více sedace nebo použít jiný přístup. Některé centra nabízejí i bezsedativní kolonoskopii s přesnějšími technikami, které minimalizují nepříjemnost.

První vyšetření může být trochu nejisté, ale většina lidí, kteří to jednou udělali, říká: „Měl jsem to udělat už dřív.“

Co se stane po vyšetření?

Po kolonoskopii s sedací budete nějakou dobu odpočívat - obvykle 30 až 60 minut. Můžete cítit lehký nadýmání nebo plyn - to je normální. Lékař vám řekne, co našel. Pokud byl odstraněn polyp, pošle se vzorek do laboratoře, abychom zjistili, jestli je benigní nebo maligní. Výsledek obvykle přijde do týdne.

Pokud jste neměli sedaci, můžete jít domů hned po vyšetření. Můžete jíst a pít normálně. Některé lidé cítí mírnou únava nebo slabost, ale to brzy projde.

Nejčastější komplikace jsou velmi vzácné - krvácení nebo perforace střeva. Ty se vyskytují u méně než 1 z 1000 vyšetření. To je mnohem méně než riziko, které přináší nevyšetření.

Kdy se máte znovu vyšetřit?

Je to závislé na výsledku:

• Žádné polypy, žádné záněty - další vyšetření za 10 let
• Jeden nebo dva malé polypy - další vyšetření za 5 let
• Tři nebo více polypů nebo velké polypy - další vyšetření za 3 roky
• Rakovina - vyšetření dříve, podle lékařského plánu

U lidí s rodinnou anamnézou nebo s chronickými záněty střev (např. Crohnova nemoc) se vyšetřování opakuje častěji - často každých 1-3 roky. To je individuální rozhodnutí, které spolu s lékařem vytvoříte.

Co když se vyšetření vyhýbám?

Největší chyba, kterou lidé dělají, je vyhýbat se vyšetření. Většina rakovin tlustého střeva vzniká z malých polypů, které rostou pomalu - obvykle 10-15 let. Pokud je necháte být, přemění se v rakovinu. A pak už není lehké léčit.

Pokud jste se vyhýbali vyšetření, neznamená to, že jste špatní. Znamená to, že jste si to představovali špatně. A teď, když víte, jak to funguje, můžete udělat krok, který může změnit váš život - nebo dokonce zachránit váš život.

Nečekáte na krev ve stolici. Nečekáte na bolest. Nečekáte na ztrátu hmotnosti. Když jste nad 45 let, jste v rizikové skupině. Vyšetření konečníku není příležitost. Je to povinnost - k sobě i k těm, kteří vás mají rádi.