Jak se dělá gastroskopie? Podrobný průvodce procesem, přípravou a co očekávat

Než se vydáte na gastroskopii, možná vás trápí otázka: jak se dělá gastroskopie? Je to bolestivé? Co se přesně stane? Proč to vůbec dělají? Tyto otázky jsou úplně přirozené. Gastroskopie není běžná záležitost, ale zároveň je jedním z nejčastějších vyšetření v gastroenterologii. Ať už vám lékař navrhl vyšetření kvůli bolestem břicha, nevolnosti, ztrátě chuti do jídla nebo krevním zánětům ve stolici - pochopení procesu vám pomůže překonat strach.

Co je gastroskopie vlastně?

Gastroskopie, také známá jako fibroskopie žaludku nebo endoskopie horního trávicího ústrojí, je vyšetření, při kterém lékař prohlédne vnitřní stěny vašeho jícnu, žaludku a začátku tenkého střeva (dvanáctníku). Používá se tenký, pružný přístroj zvaný gastroskop - ve skutečnosti je to kabel s kamerou na konci, světlem a malými nástroji pro odběr vzorků nebo zastavení krvácení.

Tento přístroj neprochází tělem jako vstup do žaludku, ale jen prochází přirozenými cestami: ústy, jícnu až do žaludku. Nic se neřeže, neotvírá, nevrtá. Proces je bezpečný a trvá obvykle 5 až 15 minut. V mnoha případech se provádí i bez celkového znecitlivění - jen s mírným uklidněním nebo místním znecitlivěním hltanu.

Proč se gastroskopie dělá?

Lékaři ji doporučují, když potřebují najít příčinu příznaků, které neodpovídají běžným diagnózám. Například:

• Časté pálení žáhy nebo reflux
• Neustálé bolesti v horní části břicha
• Nevolnost nebo zvracení bez zřejmé příčiny
• Ztráta hmotnosti bez vysvětlení
• Krev ve výkalech nebo zvracení s krví
• Diagnostika nebo sledování vředů, gastritidy nebo Helicobacter pylori
• Studium polypů nebo podezřelých změn na sliznici

Nejčastější důvod? Zjistit, jestli máte Helicobacter pylori - bakterii, která je hlavní příčinou vředů a zvýšeného rizika rakoviny žaludku. Gastroskopie umožňuje vzít malý vzorek tkáně (biopsii), který se potom analyzuje v laboratoři. To je důležité, protože léky na bakterii fungují jen, když víte, že ji máte.

Jak se připravit na gastroskopii?

Příprava je jednoduchá, ale důležitá. Pokud se nepřipravíte správně, lékař nemůže vidět stěny žaludku a vyšetření se musí opakovat.

1. Nejíte 6-8 hodin před vyšetřením. To znamená, že poslední jídlo musí být včera večer nebo ráno, pokud máte vyšetření odpoledne. Voda je většinou povolena až do 2 hodin před vyšetřením.
2. Neužíváte alkohol, kávu nebo kouříte 24 hodin před vyšetřením. Tyto látky mohou dráždit žaludek a ovlivnit výsledek.
3. Zrušte léky, které ovlivňují srážení krve. Pokud užíváte aspirin, warfarin, klopidogrel nebo jiné antikoagulancia, řekněte o tom lékaři alespoň týden před vyšetřením. Nezrušujte je sami - lékař vám řekne, co dělat.
4. Přiveďte někoho, kdo vás vezme domů. Pokud dostanete sedativum (klidivé léky), nebudete moci řídit. To platí i pro případ, že si myslíte, že „se to nějak povede“.

Pokud máte diabetu, lékař vám dá specifické pokyny ohledně léků na cukr. Někdy je třeba snížit dávku nebo přesunout příjem léků na pozdější čas.

Co se stane během vyšetření?

Na začátku vás lékař nebo sestra požádá, abyste si lehli na levý bok. To je nejvhodnější poloha pro prohlížení. Poté vám na krk nasadí malý plastový kroužek, abyste nezakousli endoskop. Pak vám zavlečou do hltanu místní anestetikum ve formě spreje nebo kapky - to znamená, že hltan se na chvíli „zasmrtí“ a nebudete cítit závrat nebo závrať při vstupu přístroje.

Poté vám lékař jemně vloží endoskop ústy. Nejde o to, že byste „něco požírali“ - přístroj je jen o tloušťce prstu a je naprosto hladký. Většina lidí necítí bolest, jen nepříjemný tlak nebo nutkání k závrati. Pokud máte závrat, nezadržujte ho - lékař to chápe a zastaví vyšetření na chvíli.

Během vyšetření lékař může:

• Přehlédnout stěny jícnu, žaludku a dvanáctníku
• Vzít malý vzorek tkáně (biopsii) pomocí miniaturní kleště
• Zastavit krvácení pomocí malého proudu proudu nebo kovového kličky
• Odstranit malý polyp

Většinou to trvá jen 5-10 minut. V některých případech, kdy je třeba více práce, může trvat až 20 minut. Všechno probíhá na monitoru - lékař si všechno poznamenává, někdy i nahrává video.

Co cítíte po vyšetření?

Po gastroskopii se můžete cítit trochu zmateně, pokud jste dostali sedativum. Většina lidí si však pamatuje jen, že „to bylo rychlé a nebylo to zlé“.

Možné příznaky po vyšetření:

• Lehké podráždění hltanu - připomíná bolest po hlasovém přetížení
• Lehký závrat nebo nevolnost - obvykle mizí za pár hodin
• Nebojte se, že vám bude bolět břicho - to není normální. Pokud máte silnou bolest, zvracení nebo krev ve výkalech, okamžitě zavolejte lékaře.

Nemůžete jíst ani pít 1-2 hodiny po vyšetření, dokud se vám nevrátí reflex hltání. Poté můžete začít s lehkými potravinami: polévka, jogurt, banán. Nežijte na čokoládě nebo kávě hned po vyšetření - to může dráždit žaludek.

Kdy dostanete výsledky?

Lékař vám hned po vyšetření řekne, co viděl. Například: „Máte mírnou gastritidu“, „Není tam žádný vřed“, „Vidím nějaké změny, potřebujeme biopsii“.

Biopsie se analyzuje v laboratoři - výsledky přijdou za 5-10 dní. Pokud jste dostali sedativum, můžete si výsledky nechat poslat e-mailem nebo přes portál, protože po vyšetření nemusíte být schopni si všechno zapamatovat.

Ve většině případů není nic závažného. V 80 % případů se jedná o mírné záněty, které se dají léčit léky. V 10-15 % se najde Helicobacter pylori - a to je dobrá zpráva, protože se dá vyléčit. V méně než 2 % případů se najde něco vážnějšího - například polyp nebo raná rakovina. A právě proto je gastroskopie tak důležitá: čím dřív to najdete, tím jednodušší je to léčit.

Je gastroskopie bezpečná?

Ano. Gastroskopie je jedním z nejbezpečnějších vyšetření v medicíně. Komplikace jsou velmi vzácné - méně než 1 případ na 1000 vyšetření. Nejčastější riziko je mírné krvácení z místa biopsie - ale to se zastaví samo. Výjimečně může dojít k poškození stěny žaludku, ale to se stává jen při nezkušeném provedení nebo u pacientů s těžkými onemocněními.

Proces je bezpečný i pro starší lidi i pro ty, kdo mají srdeční nebo plicní problémy. Lékaři před vyšetřením vždy zkontrolují vaše zdravotní stav a volí nejbezpečnější variantu.

Kdo by měl gastroskopii dělat?

Ne každý potřebuje gastroskopii. Ale některé skupiny by ji měly zvážit:

• Osoby nad 45 let s novými příznaky trávicího traktu
• Osoby s rodinnou historií rakoviny žaludku
• Osoby, které dlouhodobě užívají léky proti bolesti (např. NSAIDy) a mají příznaky
• Osoby s chronickým refluxem, který neodpovídá léčbě
• Osoby s nevysvětlitelnou ztrátou hmotnosti nebo anémií

Pokud jste v jedné z těchto skupin a nechcete vyšetření dělat, vězte: čekání nezlepší situaci. Rakovina žaludku se často neobjeví až v pozdní fázi - a právě gastroskopie může zachránit život, když najde změnu včas.

Co když se bojím?

Strach z gastroskopie je normální. Ale představte si to takto: když jste měli zubní prohlídku, cítili jste tlak, ale nebolest. Gastroskopie je podobná - jen s kamerou místo zubního zrcátka. Většina lidí říká po vyšetření: „To bylo všechno?“

Je tu i možnost provést vyšetření pod lehkou anestézií - většina nemocnic to nabízí. V takovém případě spíte celou dobu a nic si nepamatujete. Pokud se bojíte, řekněte to lékaři. Nejste první, kdo se bojí - a oni to znají.

Co dělat po vyšetření?

• Neřídejte 24 hodin, pokud jste dostali sedativum.
• Pijte dostatek vody - pomůže vám, aby se hltan zahojil.
• Nejíte těžké, kouřené nebo kyselé potraviny první den.
• Nezadržujte příznaky, které se zhoršují: bolest, horečka, krev ve výkalech nebo zvracení.
• Přišel výsledek biopsie? Přijďte na následnou konzultaci - nezahodíte to na půlce cesty.

Gastroskopie není trest. Není to trest za to, že jste jedli špatně. Je to nástroj, který vám pomůže žít lépe. Více než 90 % lidí, kteří ji projdou, se cítí po ní lépe - protože konečně vědí, co se děje uvnitř jejich těla.