Jak poznám, že mám rakovinu střeva? Příznaky, které nesmíte ignorovat

Střevní rakovina se neobjeví náhle. Většinou se vyvíjí pomalu, často bez příznaků, až když je pozdě. To je důvod, proč tisíce lidí v Česku přijde na diagnózu až v pozdní fázi - když už nádor rostl, šířil se nebo způsobil vážné komplikace. Ale ne všichni. Někteří si všimnou malých změn v těle, které by měly být signálem k akci. Nejde o paniku. Jde o vědomí.

Co se děje uvnitř, když se vyvine rakovina střeva?

Rakovina střeva začíná obvykle jako malý polyp - neškodný výrůstek sliznice. Většina polypů zůstane nezávadná, ale některé se postupně mění. Genetické chyby se hromadí, buňky začnou dělit se nekontrolovaně a nakonec vytvoří nádor. Tento proces trvá často 10 až 15 let. To je důvod, proč doporučují lékaři kolonoskopii od 50. roku věku - abyste polypy odstranili, než se změní v rakovinu.

Problém je, že v počátečních fázích nemusíte cítit nic. Žádná bolest. Žádné zvracení. Jen tiché změny, které většina lidí přehlédne jako „nějaký problém s trávením“ nebo „výsledek stresu“.

První varovné příznaky, které nesmíte ignorovat

Nejčastější a nejvíce přesný signál je krev ve stolici. Ne nutně jasně červená - může být tmavá, černá, jako smůla. To znamená, že krev pochází z horních částí střeva nebo tlustého střeva. Někteří lidé si myslí, že to je „hemoidy“ a nevěnují tomu pozornost. Ale hemoidy nezpůsobují černou stolici. Pokud vidíte krev ve stolici, i když je to jen jednou za měsíc, jděte k lékaři. Nečekáte na to, až to bude horší.

Další příznak je změna v pravidelnosti stolice. Pokud jste vždy měli denní stolici a náhle máte průjem po dobu více než týdne, nebo naopak - zácpa, která trvá déle než 3 týdny - je to varování. Nejde o dočasný problém s jídlem. Jde o změnu, která se neustále opakuje.

Stálé pocity, že se musíte vyprázdnit, i když jste právě vyměnili, se nazývají „tenesmus“. Toto je častý příznak nádoru v konečníku nebo dolní části tlustého střeva. Nádor působí jako cizí těleso, které tráví prostor a dráždí nervy.

Bolest břicha, zvláště když je trvalá a neodchází po vyprázdnění, může být příznakem, že nádor způsobuje zúžení střeva. To vede k zácpě, plynům a křečím. Pokud jste dříve měli zácpu jen při stresu a teď máte ji každý den, i když jste se vyživili zdravě, je to důvod k vyšetření.

Nezbytným příznakem je nevysvětlitelná hubnutí - třeba 5 kg za měsíc bez snahy o hubnutí. To není „přirozené“ hubnutí z důvodu zvýšené aktivity. Je to tělo, které nezvládá vstřebávat živiny, protože nádor je požírá. Když jste ztratili hmotnost a nevíte proč, jde o alarm.

Proč se lidé bojí jít na vyšetření?

Největší překážkou je strach. Strach z kolonoskopie. Strach z toho, že to bude bolet. Strach z toho, že vám řeknou něco, co nechcete slyšet. Ale kolonoskopie je dnes jednoduchá procedura. Před ní se jen připravíte - vypijete čistící roztok, který vás může trochu unavovat. Během vyšetření dostanete mírné uspávání. Nevidíte nic, necítíte nic. A lékař vám odstraní všechny polypy, které najde. To je prevence. To je záchranářská akce.

Stále se slyší: „Ale já se cítím dobře.“ To je přesně ten okamžik, kdy je vyšetření nejdůležitější. Rakovina střeva neznamená vždycky bolest. Neznamená vždycky zvracení. Neznamená vždycky horečku. Může zůstat tichá - až do chvíle, kdy je příliš pozdě.

Kdo by měl jít na kolonoskopii dříve než 50 let?

Ne každý člověk má stejné riziko. Pokud máte v rodině blízkého příbuzného (rodič, bratr, sestra), který měl rakovinu střeva nebo polypy, je doporučeno začít s vyšetřením už ve 40 letech. Pokud jste měli zánět tlustého střeva (např. ulcerózní kolitidu) déle než 8 let, máte zvýšené riziko. Stejně tak, pokud jste dříve měli rakovinu prsu, vaječníků nebo dělohy, může být vaše střevo více ohroženo.

Nezapomínejte na životní styl. Lidé, kteří jedí hodně zpracovaného masa, cukru a tuků, a zároveň nejedí zeleninu, ovoce, celozrnné výrobky, mají vyšší riziko. Kouření a přílišné pítí alkoholu také zvyšují riziko. Ale i tyto faktory neznamenají, že rakovina nastane - jen zvyšují pravděpodobnost.

Co se stane, když přijdu na vyšetření?

Přijdete na konzultaci. Lékař vás zeptá na příznaky, rodinnou anamnézu, životní styl. Poté vám doporučí kolonoskopii - nebo někdy jiné vyšetření, jako je test na skrytou krev ve stolici. Ten je levný, jednoduchý, provedete ho doma. Pokud je pozitivní, musíte jít na kolonoskopii. Pokud je negativní a příznaky přetrvávají, také musíte jít na kolonoskopii. Test na krev není dostatečný. Je to jen první krok.

Kolonoskopie trvá 20-40 minut. Lékař vloží tenkou, pružnou trubici s kamerou do konečníku a pomalu ji vede po celé délce tlustého střeva. Kamera vám ukáže všechno - polypy, záněty, nádory. Pokud najde polyp, hned ho odstraní. Nečeká na další návštěvu. To je jako „výměna“ škodlivého kousku předtím, než se změní v rakovinu.

Co se stane, když to je rakovina?

Neznamená to smrt. Neznamená to, že už nic nejde. V rané fázi - když je nádor malý a nešíří se - je úspěšnost léčby více než 90 %. Dokonce i v pozdějších fázích se dnes dělá velký pokrok. Chemoterapie je méně agresivní než před 10 lety. Cílená léčba a imunoterapie pomáhají těm, kteří mají pokročilý nádor. V Česku máte přístup k moderním léčebným postupům, které fungují.

Největší šance máte, když to zjistíte dřív. A to jen jedním způsobem - vyšetřením.

Co dělat, když máte příznaky, ale bojíte se jít k lékaři?

Nečekejte. Neříkejte si „to už se přejde“. Neříkejte si „to je jen stres“. Neříkejte si „já jsem mladý, to se mi nestane“.

První krok je jen jeden: zavolejte svému lékaři. Řekněte: „Mám tyto příznaky - krev ve stolici, změna stolice, hubnutí - a chci, abyste mi doporučil vyšetření.“ Lékař vás neosudí. Nezavře vás do izolace. Neřekne vám: „To je rakovina.“ On vás jen odkáže na vyšetření. A pokud to není nic vážného, budete mít klid. Pokud to je něco, co se dá včas řešit, budete mít šanci.

Největší chyba není to, že máte rakovinu. Největší chyba je to, že jste se nechali ošálit tím, že se „cítíte dobře“ - a nezjistili jste to včas.

Největší chyba, kterou můžete udělat, je čekat. Ne na to, až vás něco začne bolet. Ne na to, až se vám příznaky zhorší. Ne na to, až vám někdo řekne: „Měl jsi jít dřív.“

Rakovina střeva se dá zabránit. Ne vždy, ale často. A to jen tím, že se podíváte na své tělo - opravdu - a neignorujete to, co vám říká.