Co leci gastroenterolog? Všechno, co potřebujete vědět o vyšetřeních a léčbě onemocnění zažívacího traktu

Stále máte bolesti břicha, časté pálení žáhy nebo neustálé průjmy a nevíte, kde hledat odpovědi? Gastroenterolog je lékař, který ví, co dělá vaše trávicí soustava pod kůží. Nejde jen o to, že vám něco bolí - jde o to, proč to bolí a jak to zastavit navždy.

Co vlastně gastroenterolog dělá?

Gastroenterolog je lékař specializující se na nemoci zažívacího traktu. To znamená žaludek, střeva, játra, žlučník i podžaludkovou žlázu. Nelečí jen „zima na žaludku“ - pracuje s chronickými onemocněními, která se mohou projevovat jako únavnost, ztráta hmotnosti, krev ve stolici nebo nevysvětlitelné zvýšení plynatosti.

Nejčastější důvody, proč lidé chodí k gastroenterologovi, jsou:

• Trvalé pálení žáhy nebo kyselého obsahu do hrtanu
• Časté nebo silné bolesti břicha, zvláště po jídle
• Průjem nebo zácpa, které trvají déle než týden
• Krev ve stolici nebo černá, vypadlá stolice
• Nevysvětlitelná ztráta hmotnosti
• Žloutenka nebo neustálá únava spojená s bolestí v pravém horním kvadrantu břicha

Ne každá bolest břicha je jen „nějaký špatný jídlo“. Pokud se příznaky opakují, zhoršují nebo se objeví v kombinaci s jinými příznaky, je čas navštívit odborníka.

Když vás gastroenterolog pošle na vyšetření - co vás čeká?

Gastroenterolog nevyšetřuje jen pohledem a dotazem. Pro správnou diagnózu často potřebuje vidět, co se děje uvnitř. Nejčastější vyšetření jsou:

• Endoskopie (gastroskopie) - tenká, ohebná trubice s kamerou se vloží přes ústa do žaludku a začátku tenkého střeva. Slouží k hledání vředů, zánětů, nádorů nebo infekce bakterií H. pylori. Proces trvá 10-15 minut, často pod mírným uspáváním.
• Kolonoskopie - vyšetření tlustého střeva pomocí kamerové trubice vložené přes konečník. Je to hlavní nástroj pro detekci polypů a raného karcinomu tlustého střeva. Doporučuje se od 50. roku věku, nebo dříve, pokud máte rodinnou anamnézu.
• Ultrasvuk břicha - bezbolestné vyšetření játra, žlučníku a podžaludkové žlázy. Není invazivní a nepotřebuje přípravu.
• Stolice na krev nebo H. pylori - jednoduchý test, který může odhalit skryté krvácení nebo infekci, která způsobuje vředy.
• Chůva na laktózu nebo gluten - pokud máte podezření na intoleranci, lékař vám doporučí speciální testy nebo vylučovací dietu.

Někteří lidé se bojí endoskopie. Ale dnes je to bezpečná a rychlá procedura. V Česku se provádí ve většině nemocnic i specializovaných klinikách. Pokud máte strach, řekněte to lékaři - můžete si vyžádat mírné uspávání.

Co vás gastroenterolog může diagnostikovat?

Není jen o vředech a refluxu. Gastroenterolog léčí i složitější onemocnění:

• Refluxová choroba žáhy (GERD) - kyselina z žaludku se dostává zpět do jícnu. Může způsobit pálení, kašel, bolest v hrudi nebo poškození zubů.
• Chronický zánět žaludku (gastritida) - často způsobený bakterií H. pylori, alkoholem nebo dlouhodobým užíváním NSAID (např. ibuprofen). Může vést k vředům.
• Chronická střevní zánětlivá onemocnění - jako Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida. Tyto nemoci jsou autoimunitní a vyžadují dlouhodobou léčbu.
• Chronické jaterní onemocnění - alkohol, tuková játra, virová hepatitida B nebo C. Pokud máte obezitu a zároveň zvýšené jaterní testy, je to důvod k vyšetření.
• Střevní mikrobiom a dysbióza - nesprávný poměr „dobrých“ a „špatných“ bakterií ve střevech. Může přispívat k průjmu, zácpě, zvýšené plynatosti i únavě.
• Střevní nádory - polypy jsou často neškodné, ale některé se mohou přeměnit v rakovinu. Kolonoskopie je nejúčinnější prevence.

Nezapomeňte: některá onemocnění, jako je celiakie ( intolerance lepku), se mohou projevovat nejen střevními příznaky, ale i únavou, depresí, nepravidelnými menstruacemi nebo kožními vyrážkami. Pokud máte několik těchto příznaků, neváhejte se zeptat na test na celiakii.

Co vás gastroenterolog zeptá - a co si připravit?

Před první návštěvou si připravte:

• Seznam příznaků: Kdy začaly? Jak často se opakují? Co je to zhoršuje? (např. jídlo, alkohol, stres)
• Seznam užívaných léků - i přípravky bez receptu, jako ibuprofen, antacidum nebo probiotika
• Seznam potravin, které vám nevyhovují
• Rodinnou anamnézu: někdo ve vaší rodině měl rakovinu tlustého střeva, jaterní cirhózu nebo chronické záněty?

Lékař vás bude ptát na:

• Pravidelnost stolice - kolikrát denně, jaká je její konzistence?
• Bolesti - kde přesně, jaké jsou (tupá, křečová, pálení)?
• Chutě - jste ztráceli chuť k jídlu?
• Spánek a únavu - máte problémy se spánkem nebo se cítíte vyčerpaní i po odpočinku?

Nebojte se odpovídat upřímně. Čím více informací dáte, tím přesnější bude diagnóza. Nejde o to, jestli „děláte něco špatně“ - jde o to najít příčinu.

Co dělat po vyšetření - léčba a životní styl

Diagnóza je jen začátek. Léčba gastroenterologických onemocnění často nevyžaduje „pilulku na všechno“. Často jde o změnu životního stylu:

• Reflux - vyhnout se kávě, alkoholu, čokoládě, těžkým jídlům večer, neležet 2 hodiny po jídle.
• Chronický zánět žaludku - vyloučit NSAID, léčit H. pylori kombinací antibiotik a kyseliny, vyhýbat se příliš ostrým a kyselým potravinám.
• Střevní potíže - zvýšit příjem vlákniny, pít dostatek vody, omezit umělé sladidla (např. sorbitol, xylitol), zvážit nízko-FODMAP dietu.
• Tuková játra - ztráta hmotnosti (5-10 % tělesné hmotnosti), omezit cukr, zvýšit pohyb.
• Celiakie - úplné vyloučení lepku z jídelníčku - to znamená bez pšeničného, žitného a ječného mouky.

Probiotika nejsou „panaceou“. Některá mohou pomoct při průjmu po antibiotikách, ale ne všechna jsou stejná. Gastroenterolog vám může doporučit konkrétní kmeny bakterií, které mají vědecky ověřený účinek.

Co dělat, když se vám nic nezlepšuje?

Někdy se příznaky nezlepší i po léčbě. To neznamená, že jste „všechno udělali špatně“. Některá onemocnění, jako je IBS (iritační syndrom střev), nejsou způsobena infekcí nebo poškozením tkáně, ale citlivostí nervů ve střevech. V takových případech pomáhají:

• Psychologická podpora - stres a úzkost zhoršují trávení
• Cognitive behavioral therapy (CBT) - ukázalo se, že pomáhá i u chronických střevních potíží
• Minimální dávky léků na účinek nervů (např. amitriptylin v nízké dávce)

Nikdy neztrácejte naději. Pokud se vám nic nezlepšuje, zeptejte se lékaře na druhé stanovisko - může být dobrý nápad navštívit specializovanou kliniku nebo zvážit další testy, jako je např. kapslová endoskopie nebo 13C-lysozimový test.

Nejčastější chyby lidí s problémy s trávením

• Čekají, až to „projde“ - pokud máte příznaky déle než 2 týdny, je čas k lékaři.
• Užívají přípravky bez receptu jako řešení - antacidum může dočasně uklidnit, ale neřeší příčinu.
• Uvažují o „detoxu“ nebo „čištění střev“ - tato „čištění“ nemají vědecký základ a mohou poškodit střevní mikrobiom.
• Přehlížejí rodinnou anamnézu - pokud váš otec měl rakovinu tlustého střeva, vy máte vyšší riziko. To je důvod k kolonoskopii dříve než ve 50.
• Neříkají lékaři, že něco bolí - pokud se vám při vyšetření něco zdá divné, řekněte to. Lékař neví, co cítíte, pokud to neřeknete.

Co si pamatovat?

Gastroenterolog není jen „lékař na žaludek“. Je to odborník, který může zachránit život - například odhalením rakoviny ve fázi, kdy je ještě vyléčitelná. Nečekáte, až vám něco závažného způsobí. Pokud máte trvalé nebo opakující se příznaky, jste v riziku. A riziko se dá omezit.

Nejlepší léčba je ta, která začne včas. Nejde o to, jestli máte „nějaký špatný životní styl“. Jde o to, že tělo vám posílá signály. Poslechněte se.