Čím začíná tenké střevo? Přehled začátku tenkého střeva a jeho význam při fibroskopii

Tenké střevo není jen další část trávicího traktu - je to klíčové místo, kde se většina živin vstřebává. Když se lékař rozhodne provést fibroskopii, první, co vidí, je přesně to, co začíná tenké střevo: duodenum. To je první část tenkého střeva, dlouhá asi 25-30 cm, a její stav často říká víc než celý zbytek trávicího traktu.

Co je duodenum a proč je důležitý?

Duodenum je tenký, C-tvarový úsek, který přímo sousedí s žaludkem. Začíná těsně za pylorickým svěračem - tím místem, kde žaludek uvolňuje stravu do dalších částí trávicího systému. Nejde jen o trubku, která přenáší obsah. Duodenum je aktivní účastník trávení. Zde se setkává žaludeční šťáva s pankreatickou šťávou a žlučí, které přicházejí z játry a pankreatu. Bez tohoto místa by tělo nemohlo efektivně rozkládat tuky, bílkoviny a sacharidy.

Při fibroskopii, kdy lékař vkládá endoskop přes ústní dutinu, jícen a žaludek, je duodenum první skutečně „novou“ oblastí, kterou prozkoumává. Pokud je tam zánět, vřed nebo změna sliznice, může to být první známka chronického onemocnění - například celiakie, Crohnovy choroby nebo infekce Helicobacter pylori.

Co lékař vidí při fibroskopii v duodenumu?

Když se endoskop dostane do duodenumu, lékař hledá konkrétní věci:

• Sliznice: Zdravá sliznice je jemně růžová, hladká a lesklá. Pokud je červená, otoklá nebo mačkaná, může to znamenat zánět.
• Vředy: Obvykle se vyskytují v první části duodenumu, poblíž pyloru. Vypadají jako kulaté, hluboké rány s okrajem, který může být zčervenalý nebo pokrytý bílým povlakem.
• Polypy nebo nádory: I když jsou vzácné, mohou se v duodenumu vyskytovat. Vypadají jako malé výrůstky nebo zvýšené oblasti sliznice.
• Stagnující obsah: Pokud je v duodenumu příliš mnoho tekutiny nebo zbytků jídla, může to naznačovat problém s průchodností nebo s pohybem střev.
• Změny barvy: Žlutá nebo zelená barva sliznice může signalizovat zpětný tok žluči - což je častý příznak onemocnění žlučových cest.

V některých případech lékař vezme malý vzorek tkáně (biopsii) z duodenumu. To je běžné, pokud se podezřívá celiakie - onemocnění, při kterém tělo reaguje na lepek a poškozuje vřeténka sliznice. Vzorek se pak podívá pod mikroskop a hledá zničené vřeténka nebo zvýšené množství bílých krvinek.

Proč se fibroskopie nezastaví u žaludku?

Mnoho lidí si myslí, že endoskopie je jen o prohlídce žaludku. Ale to je jen začátek. Pokud máte bolesti břicha, nevysvětlitelnou anémii, průjem nebo ztrátu hmotnosti, žaludek může vypadat naprosto normálně - a přesto být příčinou problému v duodenumu.

Podle studie z European Journal of Gastroenterology bylo u 37 % pacientů s nejasnými trávicími potížemi nalezeno patologické změny právě v duodenumu, zatímco žaludek byl zcela zdravý. To znamená, že nezastavovat endoskopii u žaludku je kritické. Pokud nevidíte duodenum, můžete přehlédnout skutečnou příčinu.

Co se děje před fibroskopii?

Před vyšetřením je nutné mít prázdný žaludek. To znamená, že poslední jídlo bylo minimálně 6-8 hodin před vyšetřením. Voda je obvykle povolena až do 2 hodin před zákrokem. Pokud užíváte léky na krevní tlak nebo štítnou žlázu, můžete je brát s malým množstvím vody. Léky na cukrovku nebo protisrdeční léky se často pozastavují - to řekne lékař předem.

Ve většině případů se fibroskopie dělá s mírným uklidňujícím přípravkem. Není to anestezie, ale pomůže vám uvolnit se a sníží pocit nevolnosti. Vyšetření trvá obvykle 10-20 minut. Po něm budete několik hodin cítit lehké koukání v krku, ale to je normální.

Kdy je fibroskopie nutná?

Není to vyšetření, které se dělá jen tak. Lékař ji doporučí, pokud máte:

• Trvalé bolesti v horní části břicha, zvláště po jídle
• Nevysvětlitelnou anémii (například nízký železo nebo B12)
• Opakovaný průjem nebo zácpu bez jasné příčiny
• Ztrátu hmotnosti bez snížení příjmu potravy
• Nebo máte rodinnou anamnézu celiakie nebo rakoviny střev

Někdy se fibroskopie dělá i jako součást vyšetření po infekci nebo po léčbě Helicobacter pylori - aby se zkontrolovalo, jestli se zánět zahojil.

Co může být špatně, když je duodenum poškozený?

Poškození duodenumu má důsledky daleko za jeho hranicemi:

• Celiakie: Tělo napadá vlastní sliznici při příjmu lepku. Vřeténka se zploštělí a už nevstřebávají živiny. Výsledek: nevysvětlitelná únavnost, průjem, ztráta hmotnosti, osteoporóza.
• Duodenitida: Zánět duodenumu. Může být způsobený infekcí, alkoholem, dlouhodobým užíváním NSAID (např. ibuprofen) nebo žlučovým refluxem.
• Žlučový reflux: Žluč se dostává z tenkého střeva zpět do žaludku a duodenumu. Způsobuje pálení, nevolnost a žloutnutí sliznice.
• Rakovina duodenumu: Je velmi vzácná, ale pokud se objeví, je často pozdně diagnostikovaná. Příznaky: krev ve stolici, bolest, ztráta hmotnosti, anémie.

Čím dříve se duodenum prohlédne, tím větší je šance na úspěšné léčení. Některé změny, jako je zánět nebo vřed, se dají vyléčit léky. Jiné, jako celiakie, vyžadují změnu stravy - ale jen pokud je diagnóza stanovena včas.

Jak se duodenum liší od ostatních částí tenkého střeva?

Tenké střevo se dělí na tři části: duodenum, jejunum a ileum. Každá má jinou funkci:

• Duodenum: Místo směšování a začátku trávení. Obsahuje Brunnerovy žlázy, které vylučují hlenu a alkalickou tekutinu, aby neutralizovaly žaludeční kyselinu.
• Jejunum: Nejdelší část, zde se vstřebává většina živin - sacharidy, bílkoviny, vitamíny.
• Ileum: Poslední část, zde se vstřebává vitamín B12, žlučové kyseliny a některé minerály.

Když se fibroskopie zastaví u duodenumu, lékař nevidí jejunum ani ileum. Ale to není potřeba - pokud je duodenum zdravý, je pravděpodobné, že i zbytek je v pořádku. Pokud je tam něco špatně, pak se další vyšetření (např. kapslová endoskopie nebo CT) rozhodnou podle výsledků.

Co dělat po fibroskopii?

Po vyšetření můžete obvykle jíst a pít za 1-2 hodiny, pokud nemáte žádné komplikace. Pokud byla provedena biopsie, můžete cítit mírné křeče nebo zvýšený plyn - to je normální a zmizí do 24 hodin.

Nikdy neignorujte krev ve stolici nebo silnou bolest břicha po vyšetření. To může být znamení perforace (průšvihu stěny střeva) - i když je to extrémně vzácné (méně než 1 případ na 1000 vyšetření).

Výsledky biopsie se obvykle dostanou do 5-10 dní. Pokud vám lékař nic neřekl, nečekejte, že vám někdo zavolá - zavolejte sami. Některé změny, jako je celiakie, vyžadují dlouhodobou změnu stravy. A ta se nezvládne bez jasných pokynů.

Co se děje, když se duodenum nezkontroluje?

Největší riziko není v tom, že fibroskopie selže. Je v tom, že se neudělá vůbec. Mnoho lidí má dlouhodobé potíže - průjem, únavu, bolesti - a lékaři jim říkají: „To je stres.“ Nebo: „Nemáte nic.“

Ale pokud se nezkontroluje duodenum, může být příčina skrytá. Například:

• Žena 45 let s chronickou únavou a anémií. Všechny testy jsou normální. Po fibroskopii se zjistí celiakie - po 10 letech nevysvětlitelných potíží.
• Muž 58 let s průjmem a ztrátou hmotnosti. CT a kolonoskopie nic nezjistily. Fibroskopie odhalí malý nádor v duodenumu - včasně, než se rozšířil.

Ne každá bolest břicha je žaludek. Někdy je příčina jen pár centimetrů dál - a právě tam začíná tenké střevo.